Dietetika podle tradiční čínské medicíny pro laickou veřejnost
Dietetika podle tradiční čínské medicíny – jídlo jako lék
V tradiční čínské medicíně neexistuje jasná hranice mezi jídlem a lékem – podle TCM většina nemocí může být preventivně předcházena, případně léčena správně zvolenou stravou.
Její principy mohou být využité v jakémkoliv podnebí nebo kultuře. Nejedná se o makrobiotiku, nebo vegetariánství či používání drahých bio-potravin.
- Lektoři semináře: Ing. Aleš Sušický, Ing. Jarmila Štěrbová
- Termín konání: sobota 4. června 2016
- Výuka: od 9.00 – 19.00 s přestávkou na oběd
- Místo konání: Kolejní 2906/4, 612 00 Brno-Královo Pole (areál VÚT) – Fakulta podnikatelská
- Cena semináře: 900 Kč (seminář se hradí na místě konání)
Téma semináře:
– stravování podle pěti elementů
– jak má vypadat snídaně – s praktickou částí
– strava podle jednoduché individuální konstituce (jednoduchý test)
– strava podle ročního období
– strava podle tendence k onemocnění
Ukázky jídel během přednášky a praktické recepty.
Dietetika jako taková
Existují dva základní rozdíly mezi dietetikou v tradiční čínské medicíně a západní dietetikou. Především se západní dietetika chápe téměř výhradně jako dieta, jejímž cílem je snížení hmotnosti. Dietetika v tradiční čínské medicíně je zaměřena nejen na pomoc ke snížení hmotnosti, ale slouží hlavně k prevenci a léčení mnoha zdravotních potíží.
Druhý rozdíl mezi čínskou a západní dietetikou je ten, že v západním pojetí na potraviny pohlížíme z hlediska cukrů, tuků, bílkovin, kalorií, vitamínů a podílu jiných výživných látek. V dietetickém systému podle tradiční čínské medicíny hodnotíme potraviny z hlediska jejich působení na člověka. To znamená jak se člověk po jídle cítí – jestli je mu teplo, nebo zima, jestli se cítí plný, nebo lehký, jestli má tendenci k průjmům nebo zácpě apod.
Individuálně vyvážená strava musí zohledňovat fyzickou konstituci každého člověka. V čínské dietetice existuje několik rozdílných typů fyzické konstituce: horká, studená, suchá, vlhká, nedostatečná a nadměrná. Lidé s rozdílnými typy fyzické konstituce by měli používat odlišný druh individuálně vyvážené stravy.
Dále by se mělo při tvorbě individuálního jídelníčku přihlížet kromě již zmíněné fyzické konstituce i k ročnímu období, případně v jakém se právě nacházíme a k „obrazu“ nemoci, který by měl hlavní měrou ovlivňovat vlastní složení jídelníčku „ušitého na míru“.
